SEBEVRAŽDY EVIDOVANÉ POLICIÍ ČR


Počet sebevražd v ČR
ROK CELKEM MUŽI ŽENY
1990 1240 903 337
1991 1133 833 300
1992 1081 796 285
1993 938 706 232
1994 1016 752 264
1995 1014 752 262
1996 1018 769 249
1997 1101 888 213
1998 1283 989 294
1999 1344 1076 268
2000 1432 1130 302
     Od roku 1990 se počet sebevražd v ČR snižoval každoročně až do roku 1993, kdy dosáhl minima 938 případů. Od roku 1994 až do roku 2000 dochází k téměř pravidelnému nárůstu meziročně o 78, - 2, 4, 83, 182, 61 a 88 případů. Nárůst v roce 2000 oproti roku 1990 je u celkového počtu sebevražd 15,5 %, z toho u mužů dochází k výraznému zvýšení o 25 %, u žen je projevil pokles o - 10,4 %. Ve srovnání s předchozím rokem1999 došlo ke zvýšení počtu sebevražd celkem o 88 případů (tj. o 6,5 %), z toho u mužů o 54 případů (tj. o 5 %) a u žen o 34 případů (tj. o 12,7 %). Počet sebevražd mužů je v roce 2000 3,7x vyšší než žen.
Důvody spáchání sebevraždy
DŮVOD 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
nemoc fyzická 208 174 205 213 254 244 281
nemoc psychická 164 163 161 166 174 154 236
náhlá deprese 161 160 169 175 166 231 1778
rodinné poměry 106 135 109 120 130 132 153
láska, žárlivost 24 27 28 33 37 41 47
obavy z trestního stíhání 15 14 12 20 21 26 23
obavy z nekaléčinnosti 5 6 4 6 8 8 5
vliv druhé osoby 1 2 1 5 3
jiné příčiny 124 105 106 109 123 155 145
nezjištěné příčiny 208 228 224 258 365 353 364
     Nejčastějším důvodem spáchání sebevraždy (v roce 2000) je fyzická memoc (20 %), nemoc psychická (16%), náhlá deprese (11%) a rodinné poměry (11%). U 25% případů z celkového počtu sebevražd v roce 2000 nebyla zjištěna příčina. Počet případů sebevraždy z lásky nebo žárlivosti se v porovnání s rokem 1994 zvýšil o 96 % a případů s nezjištěnou příčinou sebevraždy přibylo o 75%. Z celkového počtu 1 432 sebevražd v roce 2000 bylo 134 alkoholiků (120 mužů a 14 žen).
Věkové složení sebevrahů
VĚK 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
do 15ti let 15 6 7 6 8 10 23
15 – 18 19 28 20 12 20 22 15
18 – 20 29 24 30 25 23 33 26
20 – 25 47 64 72 67 85 95 107
25 – 30 65 52 45 62 93 94 86
30 – 40 133 160 150 171 168 194 186
40 – 50 225 214 218 271 285 270 335
50 – 60 132 266 157 146 213 250 234
60 – 70 126 122 121 142 147 138 156
nad 70 let 225 176 198 199 241 238 264
     Podle věku je sebevraždou nejohroženější zejména věková kategorie čtyřicátníků, seniorů nad sedmdesát let a padesátníků. Mladých lidí mezi 20-30 rokem života spáchalo sebevraždu o 7 více než třicátníků. Další ohroženou skupinou jsou šedesátníci.

Ve srovnání s rokem 1999 se nárůst případů v roce 2000 projevil v tomto pořadí:
o 65 sebevražd 40-50ti letých , tj. o 24%
o 26 sebevražd nad 70 let, tj. o 11%
o 18 sebevražd 60-70ti letých, tj. o 13%
o 13 sebevražd dětí do 15 let, tj. o 130 % !!!
o 12 sebevražd 20-25ti letých, tj. o 13%
Sociální složení sebevrahů
SOCIÁLNÍ SKUPINA 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
veřejný činitel 1 2 2 5 6 13
příslušník ozbrojených sil 7 7 4 4 9 4 4
cizinec 4 6 6 16 20 17 28
dělník 211 222 244 263 264 285 329
zemědělský družstevník 7 11 7 11 4 5 7
inteligence 41 31 44 33 50 54 83
ostatní pracující 52 72 45 82 72 111 172
soukromý zemědělec 4 2 4 3 5 1 3
samostatně činné osoby 46 51 46 47 82 85 75
bez pracovního poměru 625 604 609 630 763 772 690
     Poznámka: Celkový počet je zmenšen o skupinu do 15 let.

     Ze sociálního hlediska jsou nejohroženější skupinou nezaměstnaní, kteří tvoří z celkového počtu sebevrahů 48 %. Druhou skupinou jsou dělníci (pravděpodobně proto, že tvoří nejpočetnější skupinu obyvatel), počet jejich sebevražd představuje z celkového počtu 23 %.

V porovnání s rokem 1999 je nárůst sebevražd podle sociálních skupin v roce 2000 následující:
o 61 ost. pracující, tj. nárůst o 55%
o 44 dělníci, tj. nárůst o 15%
o 29 inteligence, tj. nárůst o 54%
o 13 veřejní činitelé
o 11 cizinci, tj. nárůst o 65%

Pokles počtu sebevražd se projevil u nezaměstnaných o 82 případů, tj. o - 11% a dále u samostatně činných osob o 10 případů, tj. o - 12%. Nejvíce alkoholiků spáchalo sebevraždu ze skupiny nezaměstnaných 52 a z dělnické profese 40.
Způsoby provedení sebevražd
ZPŮSOB 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
oběšení 605 549 588 673 755 796 823
zastřelení 57 104 87 90 115 129 139
utopení 26 23 21 17 27 25 43
otrava plynem 42 46 32 26 30 31 41
otrava jedy 37 47 49 47 44 77 52
sečná zbraň, výbušnina 23 14 20 21 34 20 11
skok pod vlak 67 61 57 51 41 47 64
skok z výšky 108 110 132 106 142 128 165
jiný způsob 51 60 42 70 95 91 95
     Nejvíce sebevražd bylo provedeno oběšením s nárůstem o 27 případů (tj. o 3,4%) , skokem z výšky s nárůstem o 37 případů (tj. o 29%) a zastřelením s nárůstem o 10 případů (tj. o 7,6%). Stoupl také počet případů utopení o 18 (tj. o 72%), skoků pod vlak o 17 (tj. o 36%) a otravy plynem o 9 (tj. o 29%).
Oproti tomu byl nižší počet otravy jedy o - 25 (tj. o - 32,5%) a použití sečné zbraně a výbušniny o - 9 (tj. o - 45%). Alkoholici volí nejčastěji ze způsobů sebevraždy oběšení (75 z celkových 134 případů sebevraždy alkoholiků).
Zpracovala:  ppor. Eva Pokorná
30. srpna 2001
Copyright © Ministerstvo vnitra České republiky 2001